Nacházíte se zdeDomůHistorie

Historie

Naše historie v nejdůležitějších datech

  • 1919Založen Elektrotechnický svaz československý – ESČ
  • 1926Založena zkušebna ESČ
  • 1935Zkušebna začala udělovat značku ESČ
  • 1951Elektrotechnický svaz československý byl zrušen
  • 1952Zkušebna získala jméno Elektrotechnický zkušební ústav
  • 1961EZÚ se stal členem systému pro homologaci příslušenství motorových vozidel dle předpisů Evropské hospodářské komise OSN
    EZÚ byl zakládajícím členem Evropského certifikačního systému CEE
  • 1985EZÚ byl zakládajícím členem celosvětového certifikačního systému IECEE-CB
  • 1989Začátek zkoušek EMC v EZÚ
  • 1990Zavedení osvědčování VHP v EZÚ
  • 1991Zahájení certifikace systémů řízení dle norem ISO 9000
  • 1992Získání první akreditace EZÚ
  • 1993EZÚ se stal zakládajícím členem CQS
    Značka ESČ registrována jako značka shody s normou
  • 1996EZÚ vstoupil do evropského certifikačního systému CCA
  • 1997EZÚ zahájil z pověření ÚNMZ koordinační činnost k zajištění jednotného postupu
    EZÚ získal od ÚNMZ autorizaci k posuzování shody dle zákona č. 22/1997 Sb
    EZÚ zakládajícím členem Evropské asociace pro certifikaci elektrotechnických výrobků – EEPCA
    EZÚ vstoupil do systému ENEC
  • 1998EZÚ rozšířil svoje služby o certifikaci environmentálních systémů řízení a přístupu všech autorizovaných osob při posuzování shody
  • 2000EZÚ získal akreditaci své kalibrační laboratoře
  • 2001EZÚ se stal Notifikovanou osobou č. 1014
  • 2002EZÚ vstoupil do systému HAR
  • 2004EZÚ se stal zakládajícím členem fóra notifikovaných osob LVD – NBF
  • 2005EZÚ získal pověření k provádění atestací informačních systémů veřejné správy
  • 2006EZÚ se stal zakládajícím členem IT Service Management Forum
    EZÚ zavedl měření nebezpečných látek dle směrnice RoHS
  • 2007EZÚ zahájil certifikaci systémů managementu ve službách IT
  • 2008EZÚ se stal zakládajícím členem Evropského certifikačního systému ECS
  • 2009EZÚ se zapojil do tvorby technických norem jako centrum technické normalizace
  • 2011EZÚ zahajuje homologace elektromobilů
  • 2012EZÚ se stává Autorizovaným metrologickým střediskem pro ověřování Luxmetrů
  • 2013EZÚ začíná zprostředkovávat certifikáty pro celní unii Rusko-Bělorusko-Kazachstán

Podrobně o naší historii

Začátky využívání nového druhu energie, kterou byla začátkem 20. století elektřina, vyústilo v založení tehdejšího Elektrotechnického svazu československého – ESČ. Ustavující sjezd ESČ se uskutečnil v roce 1919 v Praze a do jeho vedení byl zvolen Prof. ing. Vladimír List. Činnost svazu se v následujících letech rozvinula do oblasti vydávání technické literatury, tvorby technických normativních předpisů a ověřování shody vlastností výrobků s požadavky těchto předpisů.

Zřízení elektrotechnické zkušebny, vybudování elektrotechnického zkušebnictví a značkování výrobků vyplynulo z potřeb československého elektrotechnického průmyslu, který chtěl zajistit jakost a bezpečnost výrobků používaných širokou veřejností. Založení zkušebny se datuje do června 1926, kdy bylo na České vysoké škole technické v Brně vyzkoušeno větší množství tavných pojistkových vložek podle Předpisů ESČ. V roce 1928 svaz koupil v Praze dům, kde byla vybudována laboratoř na zkoušení vodičů a instalačního materiálu. V tomto roce byla také s výrobci dohodnuta stálá kontrola instalačních trubek a pojistek s cílem pomoci zajistit jejich bezpečnost. Výrobkům, které vyhověly typovým zkouškám dle předpisů ESČ, bylo uděleno právo používat značku ESČ. Seznamy vyzkoušených výrobků, včetně popisu prováděných zkoušek, byly následně publikovány v Elektrotechnickém obzoru – v předchůdci dnešního časopisu ELEKTRO.

V dalších letech se činnost zkušebny ESČ dále rozvíjela, sortiment zkoušených a značkovaných výrobků byl stále širší. V roce 1930 přešly pod stálou kontrolu ESČ ledničky, vysavače, elektroměrné přístroje, trojfázové venkovní zásuvky a další výrobky. Zkušebna ESČ se neomezovala na zkoušky typové a kontrolní, ale prováděla celou řadu zkoušek srovnávacích a výzkumných, jimiž podstatně přispívala k vyjasnění některých sporných otázek při tvoření norem a podílela se na vyvíjení nových zkušebních metod nejrůznějších výrobků.

V roce 1934 ministerstvo veřejných prací udělilo zkušebně ESČ úřední autorizaci, na jejímž základě požadovalo, aby se pro instalace v budovách stavěných nebo podporovaných státem používal jen materiál vyhovující předpisům ESČ. Značka ESČ se stala respektovaným průkazem pro bezpečné výrobky a můžeme s potěšením konstatovat, že stejný význam má značka dodnes.

Nárůst činnosti zkušebny ESČ v poválečném období byl vyvolán zejména vyhláškou ministra průmyslu z října 1945 o povinné kontrole a zkoušení elektrotechnických výrobků. Pro zkušebnu vyvstala potřeba rozšiřovat zkušební zařízení a zajistit novu organizaci práce. Pro nové sídlo zkušebny byly v červnu 1947 zakoupeny budovy bývalého Pomologického ústavu v Praze – Troji, v nichž té době sídlil závod leteckých přístrojů. V této lokalitě laboratoře sídlí dodnes.

Po převratu v roce 1948 byl Elektrotechnický svaz český zrušen. Zkušebna ESČ byla znárodněna a v roce 1952 přejmenována na Elektrotechnický zkušební ústav – EZÚ.

Začátek 60. let minulého století přinesl EZÚ příležitost pro systematické zapojení do mezinárodní spolupráce. V roce 1961 se ústav zapojil do systému homologací světelného příslušenství motorových vozidel dle předpisů Evropské hospodářské komise OSN. V rámci tohoto systému EZÚ vydává homologace s právem používat na homologovaných výrobcích značku E8. V roce 2004 byl tento systém doplněn o jeho evropskou větev, v jejímž rámci jsou výrobky posuzovány dle příslušných technických předpisů ES a Ministerstvo dopravy jim uděluje homologační značku e8.

V roce 1961 se ústav rovněž zapojil do evropského systému CEE pro provádění zkoušek elektrické bezpečnosti, který byl následně transformován na stávající a velmi úspěšný systém IECEE – CB, v jehož rámci jsou prováděny zkoušky podle norem Mezinárodní elektrotechnické komise IEC.

V druhé polovině 20. stolení prakticky všechny průmyslově vyspělé země využívaly povinné národní systémy schvalování výrobků před jejich uvedením na trh ve své zemi. Mezinárodní certifikáty sloužily jako nástroj pro zamezení duplicitního zkoušení výrobků a usnadnění jejich vstupu na národní trhy.

To byl i případ Československa, kde byl v roce 1968 systém státního zkušebnictví ustanoven zákonem č. 30/68 Sb., o státním zkušebnictví. Zákon byl na svou dobu velmi pokrokový, jednak proto, že celou oblast pokrýval komplexně, a také tím, že zavedl hodnocení výrobků, které na státem kontrolovaném trhu představovalo pro výrobce nástroj pro srovnání svých výrobků se zahraniční konkurencí a tím i určitou motivaci ke zlepšování.

Začátkem 70. let ústav začal využívat nově postavenou budovu, v níž sídlí dodnes. V tomto období ústav rozvinul své činnosti i v oblasti metrologie, výzkumu a technického rozvoje a hrál významnou roli v oblasti technické normalizace.

V druhé polovině 80. let ústav rozšířil svoje mezinárodní aktivity zapojením do systému IECQ, pro zajišťování kvality elektronických součástek. Po převratu v roce 1989 výrobní základna součástek u nás prakticky zanikla, nicméně metodické postupy IECQ byly velmi dobře použitelné pro certifikaci systémů jakosti dle norem řady ISO 9000, čehož ústav beze zbytku zužitkoval. EZÚ jakožto součást certifikačního orgánu CQS poskytuje svým zákazníkům certifikáty mezinárodní certifikační sítě IQNet do níž je CQS zapojen.

Začátkem 90. let byl EZÚ pověřen ministerstvem financí k osvědčování výherních hracích přístrojů dle zákona č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách. V tomtéž období EZÚ začal rozvíjet oblast zkoušek elektromagnetické kompatibility, která je dnes nedílnou součástí posuzování shody elektrotechnických výrobků.

Významným mezníkem pro průmysl i technickou veřejnost byl rok 1992, kdy vláda v souladu se záměrem vstupu do EU rozhodla o orientaci československé technické normalizace na přejímání Evropských norem EN do systému československých technických norem ČSN. Nutno připomenout, že s ohledem na tehdy platný zákon č. 30/68 Sb. byly normy právně závaznými dokumenty. Značka ESČ byla používána jako státní schvalovací značka, nicméně v roce 1992 EZÚ získal značku do svého vlastnictví a zaregistroval ji jako ochrannou známku.

V roce 1996 EZÚ vstoupil do evropského systému CENELEC Certification Agreement – CCA, v jehož rámci jsou vydávány CCA certifikáty a prováděny zkoušky dle norem EN spadajících pod směrnici pro nízké napětí. Značku ESČ v rámci CCA prosadil jako národní značku shody výrobků s normami pro elektrickou bezpečnost. Následně se EZÚ zapojil do systémů ENEC pro bezpečnost svítidel a dalších výrobků a HAR pro bezpečnost a kvalitu kabelů a šňůr, které jsou dnes významnějšími certifikačními službami, než systém CCA.

V období po změně společenského zřízení EZÚ musel začít odstraňovat dluhy ve své technické infrastruktuře vzniklé v předchozích obdobích, což vedlo k rekonstrukci hlavní budovy ústavu a k celkové modernizaci a k dalšímu rozvoji zkušebního a měřicího zařízení. V druhé polovině 90. let EZÚ úspěšně odolal restitučním nárokům z různých stran, mezi něž patří i stávající Elektrotechnický svaz český – ESČ a obhájil, že všechny aktiva EZÚ jsou majetkem státu. Nejvyšší soud v Brně v roce 2000 potvrdil, že ESČ není právním nástupcem bývalého Elektrotechnického svazu československého a tím definitivně odmítl veškeré nároky ESČ vůči EZÚ jak na nemovitý majetek, tak i značku ESČ.

Zásadní zlomem v oblasti státního zkušebnictví představuje zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky, který zrušil systém schvalování výrobků dle zákona č. 30/68 Sb. a právní závaznost technických norem, které se staly dobrovolnými technickými normami. Zákon zavedl postupy posuzování shody v souladu s právem EU a směrnice EU zavedl do právního řádu ČR ve formě nařízení vlády. Ke každému nařízení vlády byly vyhlášeny harmonizované normy, jejichž použití zajišťuje pro výrobce presumpci shody vlastností výrobků se základními požadavky nařízení vlády.

EZÚ byl v následujícím období Úřadem pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví oznámen ke Komisi ES do Bruselu jako notifikovaná osoba č. 1014 pro směrnici pro zařízení nízkého napětí, tedy pro oblast bezpečnosti výrobků a dále pro směrnice pro elektromagnetickou kompatibilitu, zdravotnické prostředky, strojní zařízení, stavební výrobky a hluk a další. Tímto krokem EZÚ završil svoje zapojení do evropských struktur posuzování shody jak v oblasti regulované závaznými předpisy, tak i v oblasti dobrovolné.

EZÚ je státním podnikem dle zákona č. 77/1997 Sb., jehož zakladatelem je Ministerstvo průmyslu a obchodu. Od roku 1991 až donedávna se uvažovalo o privatizaci EZÚ a dalších státem vlastněných zkušeben. Provedené analýzy i odezvy z české podnikatelské obce ukazují, že státní podnik je pro organizaci pracující v oblasti posuzování shody právní formou, která zajišťuje jak nestrannost, tak i prostředky pro vlastní rozvoj, a proto by privatizace ani transformace na jinou právní formu nebyla pro ně přínosem. Věřme, že tento závěr dozná všeobecného respektu, což by mohlo pro EZÚ zajistit podmínky pro další rozvoj v budoucnu.